Mainská mývalí kočka

“Majestátní a fascinující něžný obr”

Historie a původ plemene

Historie mainské mývalí kočky sahá až na počátek 60. let 19. století, kdy byla poprvé spatřena v USA ve státu Maine. Odtud plyne první část jeho názvu (z angl. Maine coon). Druhou část názvu, tedy “mývalí”, přinesl plemenu jeho mohutný, huňatý ocas, který připomíná ocas medvídka mývala. V chovatelských kruzích je nicméně více uznávaná verze, která více odkazuje na pravděpodobný původ těchto koček. Ta odkazuje na Britského mořeplavce a kapitána Charlese Coona, který s sebou do Ameriky zřejmě přivezl dlouhosrsté norské lesní kočky, které se následně zkřížily s místními krátkosrstými kočkami.

Mainská mývalí kočka byla vůbec poprvé vystavena v roce 1860 v New Yorku, o rok později již bylo plemeno zaregistrováno. Zájem o mainky však ke konci 19. století v USA upadal, a to především díky dovozu perských koček. Až po druhé světové válce bylo plemeno znovu prošlechtěno, o což se zasloužil americký klub chovatelů mainských mývalích koček (Central Maine Coon Cat Club). Poté, co byla v 70. letech minulého století založena Asociace chovatelů a příznivců mainských mývalích koček, získaly mainské mývalí kočky ještě více podpory a jejich oblíbenost začala postupně stoupat. V roce 1976 pak bylo plemeno oficiálně uznáno. V současné době jejich obliba stoupá po celém světě a to především díky její společenské a milé povaze.

Maine coon
Photo © Kristýna Švandová

Chování a temperament

Povaha mainské mývalí kočky je velice mírná, přátelská a nekonfliktní. Mainky bývají velice mazlivé a rády si hrají, ať už se svými lidskými nebo i zvířecími společníky. Stejně tak se rády zapojí do běžných aktivit své rodiny a velkým plusem je i jejich kladný vztah k dětem. Dalo by se říci, že toto plemeno je vlastně takový “kočkopes”. Pro svou přátelskou povahu a impozantní velikost si mainka získala přezdívku “něžný obr”.

Maine coon

Vzhled

Mainská mývalí kočka představuje jedno z největších plemen domácích koček na světě. Dospělí kocouři mohou vážit až 12 kg, kočky dosahují zpravidla hmotnosti 5 až 7 kg. Impozantní je i délka tohoto plemene, od nosu ke špičce ocasu může měřit až 1 m.

Pro toto plemeno jsou typické zejména velké špičaté uši s chlupy na koncích, mohutná hlava, svalnaté tělo s širokým hrudníkem a dlouhý, velmi huňatý ocas. Srst mainky je hustá s jemnou podsadou a výraznou splývavou vrchní vrstvou. Vyskytuje se v mnoha barevných variantách od bílé či krémové přes zlatou nebo červenou až po stříbrnou, mramorovou a černou. Našli bychom i želvovinové nebo modré zbarvení.

Maine coon

Péče a zdraví

Péče o srst tohoto plemene vyžaduje i přes její huňatost méně času než u například perské kočky. I přesto je třeba jí věnovat náležitou péči. Mainku běžně postačí vyčesat přibližně jednou, nanejvýš dvakrát týdně. V obdobích zvýšeného línání je dobré použít trimmer nebo hrablo k vyčesání přebytečné podsady a odumřelých chlupů. Běžná péče o uši, oči a drápky je stejná jako u jiných plemen.

Mainské kočky mohou mít predispozice pro HCM, což je nemoc srdce. Je proto dobré nechat kočku otestovat v ověřené chovatelské stanici.

Galerie

Obrázek Maine coon
Něžný obr je ideální k dětem i jiným mazlíčkům.
Obrázek Maine coon
Mainku lze naučit aportovat.
Obrázek Maine coon
Jedno z nejstarších amerických plemen.
Obrázek Maine coon
Největší plemeno domácích koček na světě.
Obrázek Maine coon
Předení mainky je poměrně hlasité.
Obrázek Maine coon
Ráda se zapojí do aktivit své rodiny.