Norská lesní kočka

“Severská kráska, kterou si oblíbili již staří Vikingové"

Historie a původ plemene

Norská lesní kočka je jedním z přirozených plemen, které se vyvinuly ve svém přirozeném prostředí bez zásahu člověka. Jak již název plemene napovídá, jeho původ bychom hledali ve Skandinávii. První zmínky o velkých kočkách s mohutnými ocasy, jak je popisovali tehdejší Vikingové, lze najít v jejich severských legendách. Norské lesní kočky v nich byly spojovány s bohyní plodnosti Freyou, jejíž vůz byl údajně tažen právě těmito krásnými zvířaty. Legendy praví, že kdekoliv se bohyně Freya se svým vozem objevila, tam se dařilo úrodě a kvetly květiny. Staří Vikingové si přízeň bohyně a jejich věrných souputnic přivolávali pokládáním misek s mlékem na svá pole.

Skutečný původ norských lesních koček je ovšem i v dnešní době nejasný a našli bychom více teorií o jejich původu. Jedna předpokládá, že se kočky v severských lesích původně nevyskytovaly, a předkové norských lesních koček sem okolo roku 1000 dovezli Vikingové na svých lodích ze Skotska. Podle jiné teorie mohou být tyto kočky potomky ruských dlouhosrstých koček nebo zdivočelých tureckých angor, které byly do Norska přivezeny v 16. století.

Cílený chov tohoto plemene nicméně započal ve 30. letech minulého století, poprvé byla tato kočka představena v roce 1938. V průběhu druhé světové války byl ovšem systematický chov norských lesních koček zastaven a k jeho obnovení došlo až během 70. let. V roce 1976 bylo plemeno uznáno oficiálně a v současnosti se těší největší oblibě především v Norsku, Švédsku, Francii a na Slovensku.

Norwegian forest

Chování a temperament

Toto nádherné starobylé plemeno koček je velice inteligentní, má fantastické sociální dovednosti a oceňuje veškeré životní pohodlí. Přestože norská lesní kočka pochází z chladného severu, ráda se zahřívá. Oceňují vnitřní životní styl s dostatkem měkkých a pohodlných povrchů, které jim umožňují časté spaní. Také si váží své rodiny, ale náklonnost se odehrává spíše za jejich podmínek než za vašich.

Norská lesní kočka se vám ráda uvelebí na klíně, ale obvykle se jí nelíbí, když ji někdo zvedá nebo drží, pokud sama nechce.Navzdory pověsti plemene, které má docela nezávislé rysy, jsou norské lesní kočky věrné svým oblíbeným lidem a jsou dokonale schopné se spřátelit s jinými domácími zvířaty, včetně dobře vychovaných psů a jiných přátelských kočkovitých šelem.

Norwegian forest

Vzhled

Pokud vidíte podobnost mezi norskou lesní kočkou a mainskou mývalí kočkou, tak se vám to nezdá. Tato dvě plemena mají opravdu mnoho společného, včetně velkého vzrůstu, velmi husté srsti a výjimečných loveckých schopností. Je docela možné, že některé z koček, které přispěly ke vzniku mainské mývalí, mohly být právě norské lesní kočky dovezené do USA.

Norské lesní kočky mají silnou a robustní stavbu těla s dlouhýma nohama a typicky huňatým ocasem. Dospělý kocour může vážit až 8 kg, samice bývají o něco menší (4 - 6 kg). Hlava je trojúhelníková s dlouhým, rovným profilem bez stopu. Kulatý nebo čtvercový tvar hlavy je považován za defekt. Podobně jako u mainské mývalí kočky jsou pro toto plemeno typické štětičky a chomáče chlupů v uších, čímž připomíná rysa.

Norské lesní kočky mají polodlouhou srst. Vlnovitá podsada je na slabinách a hřbetě překryta vodoodpudivou krycí srstí tvořenou dlouhými, hrubými a lesklými chlupy. Plně osrstěná kočka (se zimní srstí) má náprsenku, límec a kalhotky. FIFe povoluje všechny barvy kromě následujících: chocolate (čokoládová), lilac (lilová), cinnamon (skořicová), fawn (plavá) a znaků pointed (typických například pro siamské kočky).

Norwegian forest

Péče a zdraví

Vzhledem k tomu, že má norská lesní kočka velmi hustou dvojitou srst, je nutná častá péče. Tuto kočku je třeba denně kartáčovat a česat, abyste zabránili tvorbě žíní a udrželi její luxusní srst v co nejlepším stavu.

Norské lesní kočky se obvykle těší vynikajícímu zdraví a jsou známé svou dlouhověkostí. Není neobvyklé, že se některá z těchto kočiček dožije více než 15 let. Přesto je plemeno norské lesní kočky náchylné k několika známým zdravotním komplikacím.

Mezi potenciální problémy patří nemoc ukládání glykogenu IV, kterou lze u rodičů zjistit pomocí testu DNA. Nemoc ukládání glykogenu IV často způsobuje, že se koťata rodí mrtvá nebo se dožívají méně než šesti měsíců.

Galerie

Norwegian forest
Hbitý a schopný lovec
Norwegian forest
Přátelská, inteligentní a vyrovnaná
Norwegian forest
Adaptovaná na drsné a chladné klima
Norwegian forest
Norka dospívá pomaleji než jiná plemena
Norwegian forest
Této kočičce nevadí voda jako jiným plemenům
Norwegian forest
V 50. letech si ji oblíbil norský král Olaf V.