Historie a původ plemene
Norská lesní kočka je jedním z přirozených plemen, které se vyvinuly ve svém přirozeném prostředí bez zásahu člověka. Jak již název plemene napovídá, jeho původ bychom hledali ve Skandinávii. První zmínky o velkých kočkách s mohutnými ocasy, jak je popisovali tehdejší Vikingové, lze najít v jejich severských legendách. Norské lesní kočky v nich byly spojovány s bohyní plodnosti Freyou, jejíž vůz byl údajně tažen právě těmito krásnými zvířaty. Legendy praví, že kdekoliv se bohyně Freya se svým vozem objevila, tam se dařilo úrodě a kvetly květiny. Staří Vikingové si přízeň bohyně a jejich věrných souputnic přivolávali pokládáním misek s mlékem na svá pole.
Skutečný původ norských lesních koček je ovšem i v dnešní době nejasný a našli bychom více teorií o jejich původu. Jedna předpokládá, že se kočky v severských lesích původně nevyskytovaly, a předkové norských lesních koček sem okolo roku 1000 dovezli Vikingové na svých lodích ze Skotska. Podle jiné teorie mohou být tyto kočky potomky ruských dlouhosrstých koček nebo zdivočelých tureckých angor, které byly do Norska přivezeny v 16. století.
Cílený chov tohoto plemene nicméně započal ve 30. letech minulého století, poprvé byla tato kočka představena v roce 1938. V průběhu druhé světové války byl ovšem systematický chov norských lesních koček zastaven a k jeho obnovení došlo až během 70. let. V roce 1976 bylo plemeno uznáno oficiálně a v současnosti se těší největší oblibě především v Norsku, Švédsku, Francii a na Slovensku.
